Střední škola elektrotechniky a strojírenství
Střední škola elektrotechniky a strojírenství

STŘEDNÍ ŠKOLA ELEKTROTECHNIKY A STROJÍRENSTVÍ

Informace ze zákona Přehled oborů Historie a současnost Fotogalerie Zajímavosti Aktuality - akce Seznam budov Soubory ke stažení Kontakty

PŘEHLED OBORŮ

Obory, které vyučujeme

KALENDÁŘ TERMÍNŮ

Únor 2012
POÚTSTČTPASONE
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
272829    

Škola

fb.jpg NZZ.gif

Partneři

Cedes

OPPA

Další partneři...

Informace ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění

STŘEDNÍ ŠKOLA ELEKTROTECHNIKY A STROJÍRENSTVÍ

Jesenická 1, 106 00 Praha 10 - Záběhlice
tel.: 222 351 043
tel. ředitel: 222 351 000
fax: 222 351 044
e-mail: info@ssesp10.cz

IZO ředitelství:   600 006 638
IZO školy: 000 639 133
IZO výdejny stravy: 110 350 944
 

Pracoviště školy:

Jesenická 1, 106 00 Praha 10 – Záběhlice
Dubečská 34, 100 00 Praha 10 – Strašnice
Průhonická 8, 106 00 Praha 10 – Záběhlice

Seznam budov

Jesenická

Dubečská

Průhonická

 

VEDENÍ ŠKOLY

Ředitel: Ing. Lumír Kymr

jmenován ministrem průmyslu ČR čj. 1/69/1992 ke dni 20. ledna 1992 na základě konkurzu, který proběhl dne 16. prosince 1991, potvrzen ve funkci vrchním ředitelem pro správu regionálního školství MŠMT ČR čj. 20 020/97-60 ze 14. května 1997, potvrzen ve funkci na základě periodického hodnocení čj. 2134/98-ORO z 24. června 1998, potvrzen ve funkci ředitelkou odboru školství MHMP čj. SKU/09/790/2001 ze dne 27. srpna 2001, potvrzen ve funkci ředitelkou odboru školství MHMP čj. SKU-08/55/2004 ze dne 5. února 2004, potvrzen ve funkci ředitele ředitelkou odboru školství MHMP čj. SKU – 09/385/2006 ze dne 16. 6. 2006

Statutární zástupce ředitele:

Ing. Gabriela Jiranová

zastupuje ředitele v jeho nepřítomnosti v plném rozsahu práv a povinností

Zástupce ředitele pro teoretické vyučování:

RNDr. Marie Jaroušková

Zástupce ředitele pro praktické vyučování:

Bc. Pavel Friml

Zástupce ředitele pro personální a provozní úsek:

Ing. Jan Charvát

 

Informace poskytované podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podává a stížnosti, podněty a oznámení v souladu s §2 odst. 1 vyhlášky č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících, přijímá a vyřizuje ředitel střední školy.

Vymezení pravomoci a působnosti ředitele školy (§ 164 a následující zákona 561/2004 Sb. (školský zákon))

  1. Ředitel řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace a jmenuje a odvolává své zástupce a další vedoucí pracovníky. Ředitel odpovídá za splnění učebních plánů a učebních osnov, za odbornou a pedagogickou úroveň výchově vzdělávací práce školy, předškolního zařízení nebo školního zařízení a za efektivní využívání svěřených hospodářských prostředků; odpovídá za vytvoření podmínek pro činnost školské rady, pro výkon školní inspekce a přijetí následných opatření, kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních pracovníků a studijní výsledky žáků. Ředitel odpovídá za zpracování a zpřístupnění veřejnosti výroční zprávy o činnosti školy a výroční zprávy o hospodaření školy a předkládá tyto zprávy radě školy. Ředitel je povinen účastnit se jednání rady školy, je-li přizván radou školy. Ředitel školy zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.
  2. Ředitel rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech (§ 165 odst. 2 zákona 561/2004 )
    1. přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle §17 odst. 3 a povolení individuálního vzdělávacího plánu podle §18
    2. přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle §59 a následujících, vyšší odborné škole podle §93 a následujících a v konzervatoři podle §88
    3. přestupu, změně oboru vzdělání a přerušení vzdělávání podle §66 a §97
    4. opakování ročníku po splnění povinné školní docházky podle §52 odst. 6 , §66 odst. 7 a §97 odst. 8
    5. snížení nebo prominutí úplaty za poskytování vzdělávání a školských služeb podle §123 odst. 4
    6. podmíněného vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle §31 odst. 2 a 4
    7. uznání dosaženého vzdělání podle §70 a §100
    8. povolení a zrušení individuálního vzdělávání žáka podle §41
  3. Ředitel může podle místních potřeb a podmínek na základě požadavků orgánů, které zřídily školu nebo školské zařízení, popřípadě jiného subjektu, upravit výchovně vzdělávací proces školy v rozsahu stanoveném učebními plány. Obdobně může postupovat ředitel předškolního zařízení. Pokud tato úprava vyvolá zvýšené náklady, ředitel stanoví jejich výši a způsob úhrady projedná se zřizovatelem.

Odvolat se lze proti rozhodnutím ředitele školy:

  1. která jsou uvedena výše pod č. (2) písm. a) a c) – h);
  2. přijetí nebo nepřijetí ke studiu podle č. (2) písm. b)

Odvolání se podává prostřednictvím ředitelství školy k místně příslušnému školskému úřadu do 15 dnů od obdržení Rozhodnutí v případě a), do 8 dnů od obdržení Rozhodnutí v případě b.

Jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku požádat ředitele školy o přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel školy, může být požádán o přezkoušení žáka školský úřad. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen.

Přehled nejdůležitějších předpisů, kterými se ředitel školy při výkonu své působnosti řídí

  • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákonů č. 383/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 158/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 624/2006 Sb., č. 217/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 343/2007 Sb., č. 58/2008 Sb., č.126/2008 Sb., č. 189/2008 Sb., č. 242/2008 Sb., č. 243/2008 Sb., č. 306/2008 Sb., č. 384/2008 Sb., č. 49/2009 Sb. a č. 378/2009 Sb. (Úplné znění zákona č. 561/2004 Sb., vyhlášené pod č. 317/2008 Sb., zahrnuje novely až do zákona č. 243/2008 Sb. včetně.).
  • Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 383/2005 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 189/2008 Sb., č. 384/2008 Sb., č. 233/2009 Sb. a č. 422/2009 Sb.
  • Zákon č.500/2004 Sb., správní řád.
  • Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění, pozdějších změn a doplňků.
  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění, pozdějších změn a doplňků.
  • Zákon 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění, pozdějších změn a doplňků.
  • Zákon č. 563/1991 Sb.,o účetnictví, ve znění, pozdějších změn a doplňků.
  • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění, pozdějších změn a doplňků.
  • Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění, pozdějších změn a doplňků.
  • Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášek č. 374/2006 Sb. a č. 400/2009 Sb..
  • Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb..
  • Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění vyhlášky č. 322/2008 Sb..
  • Vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem.
  • Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění, pozdějších změn a doplňků.
  • Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
  • Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
  • Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb..
  • Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních.
  • Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb. (v souladu s § 185 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 378/2009 Sb., bude aplikována od 1. září 2010).
  • Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb..
  • Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění vyhlášek č. 389/2006 Sb., č. 226/2007 Sb. a č. 208/2009 Sb..
  • vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách ve znění zákona č. 138/1995 Sb., ve znění vyhlášky 235/2003 Sb. a ve znění vyhlášky 672/2004 Sb.
  • Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění vyhlášky č. 422/2006 Sb., č. 46/2008 Sb. a č. 394/2008 Sb..
  • Vyhláška MZd č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.
  • Vyhláška MZd č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb..
  • Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.
  • Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění, pozdějších změn a doplňků.
  • Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické, přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb.
  • Nařízení vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě.
  • Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 18/2006 Sb., č. 224/2007 Sb., č. 268/2008 Sb.,č. 98/2009 Sb. a č. 242/2009 Sb..

Výše uvedené předpisy jsou k nahlédnutí v sekretariátu školy, termín bude stanoven po vzájemné dohodě.

  1. Ve škole stížnosti přijímá, ústředně eviduje a zajišťuje jejich správné a včasné vyřizování sekretariát ředitele. Tím není dotčena povinnost ostatních vedoucích přijímat stěžovatele.
  2. Stížnosti se přijímají každý pracovní den v obvyklé pracovní době.
  3. ústních stížnostech, které nelze vyřídit ihned při jejich podání, se sepíše záznam, který se po přečtení předloží stěžovateli k podpisu. Požádá-li o to stěžovatel, je nutno sepsat záznam i tehdy, jestliže vyřízení stížnosti náleží do působnosti jiné organizace.
  4. Stížností, které není třeba prošetřovat na místě nebo na podkladě vyjádření, popřípadě spisového materiálu jiné organizace, musí být vyřízeny (prošetřeny) do 10 dnů ode dne, kdy byly doručeny škole.
  5. Příjem stížností, které nebyly podány ústně nebo doručeny osobně a které nelze vyřídit do 10 dnů ode dne, kdy došly od stěžovatelů, musí být stěžovatelům potvrzen písemně do 5 dnů ode dne doručení.
  6. Stížnosti, které nelze vyřídit (prošetřit) do 10 dnů ode dne jejich doručení, musí být vyřízeny (prošetřeny) nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy byly doručeny. Tuto lhůtu lze překročit jen ve výjimečných případech a se souhlasem ředitele školy. O důvodech musí být uvědomen stěžovatel a organizace, která stížnost postoupila k prošetření nebo si vyžádala zprávu o jejím vyřízení.
  7. Stížnost, jejíž vyřízení (prošetření) náleží do působnosti jiné organizace, musí ji být postoupena k vyřízení (prošetření) do 5 dnů ode dne doručení stížnosti. Stěžovatel musí být o tom vyrozuměn.
  8. Stížnost se považuje za vyřízenou, jakmile po jejím prošetření byla učiněna opatření potřebná k odstranění zjištěných závad a stěžovatel byl o tom vyrozuměn.

Postup při vyřizování žádostí o poskytnutí informace podle zákona 106/99 Sb.

  1. Žádost o poskytnutí informace
    1. Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím telekomunikačního zařízení.
    2. Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnutá i nebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.
    3. Ustanovení čl. II. platí pouze pro žádosti podané písemně.
  2. Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace
    1. Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt. Sdělení žadatele, že trvá na poskytnutí informace podle § 6 odst. 2, se považuje za nové podání žádosti.
    2. Z podání musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určeno a kdo jej činí. U podání prostřednictvím telekomunikačního zařízení 2) musí být uvedena rovněž příslušná identifikace žadatele (např. elektronická adresa). Neobsahuje-li žádost tyto údaje, není žádost podáním ve smyslu tohoto zákona a žádost se odloží.
    3. Povinný subjekt posoudí obsah žádosti a:
      1. v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je považována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů, rozhodne o odmítnutí žádosti,
      2. v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do tří dnů žadateli,
      3. poskytne požadovanou informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od přijetí podáním nebo od upřesnění žádosti podle písmena a), a to písemně, nahlédnutím do spisu, včetně možnosti pořídit kopii, nebo na paměťových médiích.
    4. postupu při poskytování informace se pořídí záznam.
    5. Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou:
      1. vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
      2. vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
      3. konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.